Ohledně srazu:

  • začíná se v 8:30
  • konec po odjezdu posledního z vás.. nejpozději v osm večer ... neukecám Reitu aby tam tvrdla déle (já tam můžu tvrdnou jak dliho chci, babička bude stejně spát jak mrtvej brouk, ale mám strach ze tmy O.o)
  • pokud ujede vlak a jiný nepojede je možnost přespat
  • vezměte si něco teplého, je tu sníh a v sobotu má být pod sedm stupňů celsia (hlavně Reita)
  • počítá se s: Scope, Ludwig, Ayumi, Simuš
  • možná: Erika
  • plán: Vaňkovka, Olympie, čajovna a jídlo! *už teď má hlad* ZOO se zamítá *přejede všechny vražedným pohledem* zabiju toho, kdo to navrhne a schválí xD. *myslí si, že stejně ještě v Brně vymyslí spoustu dalších možností jak se zabavit*
  • pokud se vám kůli počasý zpozdí vlak, tak nevadí.... *úsměv*
aneb poslední info.. jinak dnes *čtvrtek* je poslední den kdy je mě možné zastihnout, před srazem to jinak nebude možné *úsměv* budu chrupkat u babičky a válet se ve vaně... xD


O.Wilde - Obraz Doriena Greye; offic. znění

16. září 2009 v 12:14 | http://www.scifiworld.cz/ |  Recenze
Umělec je stvořitel něčeho krásného.
Zjevit umění a ztajit umělce, to je cílem uměleckého díla.
Kritik je ten, kdo dovede tlumočit jinou formou a novými prostředky svůj dojem z něčeho krásného.

Nejvyšší, stejně jako nejnižší forma kritiky je jakýmsi druhem autobiografie.
Ti, kdož objevují v něčem krásném ošklivý smysl, jsou zkaženi a přitom neokouzlují. To je nedostatek.
Ti, kdož objevují v něčem krásném krásný smysl, jsou lidé s kulturou. Pro ty je naděje.
A vyvolení jsou ti, pro něž něco krásného znamená jenom krásu.
Není nic takového jako morální nebo nemorální kniha.
Knihy jsou buď dobře napsán, nebo špatně napsány.
Toť vše.
Odpor devatenáctého století k realismu, toť vztek Kalibána, jenž vidí v zrcadle svou vlastní tvář.
Odpor devatenáctého století k romantismu, toť vztek Kalibána, když nevidí v zrcadle svou vlastní tvář.
Morální život člověka tvoří součást umělcova námětu, ale umění je morální tím, že dovede dokonale upotřebit nedokonalou látku.
Žádný umělec netouží nic dokazovat. V´dyyť dokázat se dá i to, co je pravda.
Žádný umělec nemá mravoučné záliby. Mravoučná záliba u umělce je neodpustitelný formalismus.
V žádném umělci není nikdy nic morbidního. Umělec smí vyslovit všechno.
Myšlenka a jazyk jsou pro umělce nástroje umění.
Neřest a ctnost jsou pro umělce suroviny k umění.
Z hlediska formy je typickým vzorem veškerého umění umění hudebníkovo. Z hlediska citu je tím typickým vzorem dovednost hercova.
Všechno umění je zároveň povrch a symbol.
Ti, kdož jdou pod ten povrch, činí tak na vlastní nebezpečí.
Ti, kdož luští ten symbol, činí tak na vlastní nebezpečí.
Diváka, nikoli život, umění doopravd zrcadlí.
Různost názoru na umělecké dílo ukazuje, že to dílo je nové, nejednoduché a živoucí.
Když se kritici neshodují, je umělec v souladu sám se sebou.
Lze odpustit člověku, když dělá něco užitečného, pokud se tomu neobdivuje. Když dělá člověk něco neužitečného, lze ho omluvit jen tehdy, kdž se tomu nesmírně obdivuje.
Veškeré umění je zcela neužitečné.


Román Obraz Doriana Graye patří mezi vrcholné dílo Oscara Wilda, mezi jeho čtenáři snad k nejúspěšnějším a nejznámnějším. Vypráví o osudu mladého šlechtice Doriana, který oplývá neuvěřitelnou krásou, jež se později stane jeho zhoubou.

Vše začíná v ateliéru malíře Basila Harrwarda. U Basila je na návštěvě zkažený a svérázný lord Henry Wotton, který ví, jak si užívat života, ale pomalu už neví, co by ho mohlo zaujmout. Naneštěstí v tu dobu přijde na návštěvu k malíři Dorian, který mu pózuje a převelice ho inspiruje svou čistotou a neposkvrněností světem. Basil namaluje své mistrovské dílo, nerad seznámí lorda s Dorianem a skvostný portrét Doriana samotného mladému krasavci daruje.
Ihned první kapitola stanoví jednoduchou zápletku, kde nezkažený Dorian postupně podléhá svodům nevázaného života lorda Henryho a odhalí tajemství obrazu, které vzešlo z nevinného proroctví. Ale první krok udělá Dorian sám, když dožene stejně mladou a nezkaženou herečku Sibylu k sebevraždě.
Cena této knihy však netkví v laciné zápletce a příběhu, ale v dokonalém používání jazyku pana Wilda, jeho básnických popisech přírody, charakterů a duševních pochodů hrdinů. Stejně tak i vystihnutí podstaty anglické smetánky minulého století, jejich touhy po zábavě a stagnujících názorech na ostatní lidi bez titulů a peněz. A samozřejmě i spousta moudra, citátů, které mají i po více než století stále hodně do sebe.
Wilde se snaží vystihnout podstatu krásy a její vliv na nás. Vmetá nám do tváře naši povrchnost a ukazuje, jak mnoho se necháme unášet prvním dojmem a skutečnou hodnotu člověka soudíme podle jeho postavení a zjevu.
V románu se setkáme se svody snadného života bohatých i s jejich nezájmem a narůstající znuděností, touhou po objevování nových věcí a poznávání dosud nepoznaného. A samozřejmě i marnou snahu Doriana o nápravu všeho zlého, co svým jednáním způsobil. Přesto se můžeme ptát, nakolik by přemýšlel o změně svého já, kdyby nestál proti svému obrazu, který odrážel skutečný stav jeho duše a svědomí. A právě obraz se stává konečným činitelem v závěru románu, kdy se Dorian rozhodne k drastickému činu a obraz zničí...
Co zničení obrazu přinese a co mu předcházelo se dozvíte právě v gotickém románu od Oscara Wilda. Tento román mohu doporučit každému pro jeho filozofickou hodnotu i neskutečně dobré umělecké ztvárnění skutečného spisovatele. Vlastně něco tak krásného ani doporučovat nemusím, neboť krása je doporučením sama sobě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama