Ohledně srazu:

  • začíná se v 8:30
  • konec po odjezdu posledního z vás.. nejpozději v osm večer ... neukecám Reitu aby tam tvrdla déle (já tam můžu tvrdnou jak dliho chci, babička bude stejně spát jak mrtvej brouk, ale mám strach ze tmy O.o)
  • pokud ujede vlak a jiný nepojede je možnost přespat
  • vezměte si něco teplého, je tu sníh a v sobotu má být pod sedm stupňů celsia (hlavně Reita)
  • počítá se s: Scope, Ludwig, Ayumi, Simuš
  • možná: Erika
  • plán: Vaňkovka, Olympie, čajovna a jídlo! *už teď má hlad* ZOO se zamítá *přejede všechny vražedným pohledem* zabiju toho, kdo to navrhne a schválí xD. *myslí si, že stejně ještě v Brně vymyslí spoustu dalších možností jak se zabavit*
  • pokud se vám kůli počasý zpozdí vlak, tak nevadí.... *úsměv*
aneb poslední info.. jinak dnes *čtvrtek* je poslední den kdy je mě možné zastihnout, před srazem to jinak nebude možné *úsměv* budu chrupkat u babičky a válet se ve vaně... xD


Báseň - Vzduch a Andělé

10. října 2009 v 16:51 | Vincento |  Vincento
Anotace:
1. Není to mé dílo! Nijak si nepřivlastňuji slova, jenž jsou pod touto anotací vypsány... kdybych znal jméno autora, chvalořečit jej budu dom konce svých dní...
Tato báseň, nevím proč, na mě neuvěřitelně zapůsobila.. to tak moc, že sjem musel poprosit kamarádku, kteréž ta kniha poezie patřila, aby mi ji přepsala. Skrývá se v ní.. zvláštní podtón tajemna spojen s ještě zvláštnějším popsáním lásky samotné... no nic. nechám Vás pochopit tuto báseň samotné, nechci ovlivňovat Váš úsudek. Možná, že pro Vás tato báseň nic nebude znamenat, že Vás neosloví, avšak musel sjem ji sem dát...

***

Měl jsem tě párkrát v posteli,
Než jméno poznal jsem a tvář,
Tak jako hlas, jak netělesnou zář,
V níž zříme, uctíváme anděly.

Když pad jsem k tobě na polštář,
Nádherné nic však oči viděly
Jak duše v níž se láska rodí
Chce tělo, bez něj nedokáže být
Bezmocná bez něj od přírody
Láska se musí tělem přiodít

Otázku číms dřív chtěl být
Ponechám lásce směle
Teď, když se usídlila ve tvém těle
Vidím ji ve tvých očích, rtech i čele.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Scope Scope | 10. října 2009 v 17:40 | Reagovat

Na mé vztahy je příliš šťastná. Ta báseň končí šťastně. Nemá konec. Chybí mi tam kousek, kousek a ještě kousek.
Kromě štěstí mi tam chybí pravda.
Možná jsem ale jen v poslední době přehnaně kritická...

2 Vincento Vincento | 10. října 2009 v 18:12 | Reagovat

*možná touží po kapičce štěstí, tak ji vyhledává v básních, když realita je příliš krutá*

3 Kana ~SB~ Kana ~SB~ | E-mail | Web | 11. října 2009 v 13:28 | Reagovat

ja ti nevim, mne to nijak neoslovilo... treba proto, ze se s tim nedokazu zzit.... i kdyz bych nekdy rada tohleto zazila, ale mam strach...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama